Ostrava 2015
Black Hills
Začíná se stávat milou tradicí, že se na Ostravsku u příležitosti Dne veteránů setkáváme s přáteli z Black Hills. I letos jsme - v poměrně hojnějším počtu než vloni (viz mise Black Hills 2014) - vyrazili směrem na východ, až k "ocelovému srdci republiky".
V pátek 6. 11. se podařilo téměř synchronizované setkání našich dvou vozů u zamčené závory v lese Black Hills; sofistikovaný zámek překonal nakonec Igor pomocí svých dvakrát zalomených prstů zneuznaného klavíristy. Následovalo vřelé přivítání, pohodový večer plný nosných témat, řada přípitků a zdravic a potom poměrně krátká noc.
Dolní oblast Vítkovice
Sobotu 7. 11. zahájila ráno procházka s dvěma „domorodými průvodci“ přes potok Jasénka po lávce za zajímavého vyprávění Sandyho, potom kousek podél řeky Opavy a malý okruh včetně návštěvy ustájených koní. Všude bylo bylo krásně a barevně, zkrátka podzim čaroval.
V určený čas vyrazila kolona vozidel, obsazená převážně maskáčovými muži, směrem na Vitkovice. Chceme poznat průmyslovou podstatu Ostravy, tedy poznat Dolní oblast Vítkovice a k tomu i další místa ve městě, zvláště ta památná z hlediska vojenské historie.
Unikátní spojení dolu (v tomto případě dolu Hlubina), koksovny a vysoké pece (pec č.1) soustředěné na jednom místě bylo v Evropě raritou; dnes je celý tento průmyslový komplex Národní kulturní památkou ČR. Šikovná průvodkyně nám během dvouhodinové prohlídky vypráví historii ostravských hutí včetně pěkné povídky o nevybuchlé bombě v plynojemu, vyveze nás na vysokou pec, radí, velí, umravňuje, prostě stará se, "robka fajna", vzorně o tu hordu nevycválaných chlopů.
Několik poznámek k viděnému:
- Pojízdný mísič „veronika“ - dvanáctinápravový vůz pro přepravu tekutého železa o teplotě 1 500°C od vysoké pece do ocelárny. Strusku odváží ke zpracování, nebo na skládku, vedle ní stojí výklopník „koliba“.
- Šikmý výtah „skip“, dnes výtah, který nás vyvezl na vyhlídkovou plošinu.
- Nad vyhlídkovou plošinou kavárna Bolt café.
- Sestup dolů kolem technologie na jednotlivých patrech, pohled na chlazení, do nístěje i na zařízení k odpichu. Nakonec dispečink vysoké pece (ovládání "mozaika", 80, léta).
"veronika" a "koliba" | "skip" | Bolt café |
Vyprávěl nám Martin alias "Čípek", že když bylo surové železo mezi Novou hutí a Vítkovicemi přepravované po kolejích a byla noc, z otvorů veronik svítily sloupy světla jako z reflektorů a po průjezdu soupravy se kolem citelně oteplilo.
Vilém Stanovský
V areálu bývalého dolu Hlubina postojíme u pamětní desky generála Viléma Stanovského, připomínající zakladatele československého vojenského letectva. Tento rodák z Ostravy (27.3.1896), vyrůstal v hornické kolonii Dolu Hlubina. Jako dobrovolník se účastnil za 1. světové války bojů na francouzské frontě v řadách čs. roty Nazdar, po leteckém výcviku se stal stíhačem. Patřil mezi zakladatele československého vojenského letectva a byl poradcem prezidenta T. G. Masaryka. Od března 1939 organizoval odbojovou skupinu Obrana národa, za což byl vězněn a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Po 2. světové válce velel v hodnosti brigádního generála letecké brigádě v Praze. Po roce 1948 byl komunisty pronásledován, vězněn a mučen. Plně rehabilitován byl až v roce 1972, dva měsíce poté 11. 7. v Praze zemřel. V roce 1967 mu na přehlídce v Paříži prezident Charles de Gaulle potřásl rukou a řekl: „Vím, kdo jste, generále, a vím, co jste vykonal.“
Hned vedle je na zdi domů deska se jmény horníků z Jámy Hlubina, kteří za protektorátu položili své životy.
Památka příslušníkům RAF
Kolona aut pak zkratkami, které znají jen domorodci, dojede k místu připomínajícímu jeden z cílů naší letošní mise (viz mise Severní cesta 2015). Stojíme u pomníčku věnovanému památce Gordona A. Kiddera a Thomase G. Kirbyho–Greena, pilotů RAF, účastníků Velkého útěku ze Saganu, popravených v Ostravě-Hrabůvce. Pomník u kostela Panny Marie, Královny posvátného růžence (Hrabůvka, Metodějská ul. 170), stojí nedaleko místa, kde byli oba váleční zajatci zavražděni ranou do týla.
Pozdní oběd a pauza v podniku Pizzerie Ježek, Klegova 771/19 Ostrava, Hrabůvka. Vřele doporučujeme!
Most Miloše Sýkory
Cestou vyhlídková jízda kolem radnice s věží, kolem cihlového evangelického kostela, starých jatek, Stodolní ulice, městského centra, kde kdysi bývala koksovna Karolína. Pohled na „Ostravské Hradčany“. Potom už Bazaly a sjezd k Ostravici.
Zastavujeme pod mostem, který nese jméno Miloše Sýkory, mladíka, jenž měl podle některých verzí tento most zachránit přerušením demoličních náloží. Věřme, že je to verze pravdivá.
Vilém Stanovský | pomník letců RAF | most Miloše Sýkory |
Památníky Obětem války
Přes křižovatku, na předmostí Slezské Ostravy, je pak pomník Obětem 2. světové války, klasický T-34 na podstavci s věží mířící přes most. Spíše je to ale věnováno vojákům 1. československé samostatné tankové brigády, která se podílela na osvobozování Ostravy.
Už poměrně za šera projdeme ještě k památníku a mauzoleu Obětí 2. světové války a vojákům Rudé armády, Komenského sady, Moravská Ostrava. Byl odhalen v roce 1946. Je v něm uloženo 668 uren s popelem vojáků Rudé armády a občanů Ostravy, kteří padli při osvobozování města. Za pomníkem je 11 hrobů vojáků Rudé armády a hrob hrdiny SSSR kpt. Štěpána Vajdy.
Black Hills
A pak je na Black Hills veselo, přichází i překvapení večera, ve své rubašce vchází řadový sovětský voják s typickým vakem na zádech a samopalem PPŠ-41 Špagin přes urostlá prsa. Pravda, v tlumoku má mobil, ale také pravou a nefalšovanou vodku samohonku. Urááá!
V neděli 8. 11. velké loučení a už se domlouvají další společné akce. Jedno naše vozidlo navštěvuje při zpáteční cestě těžké opevnění MO 18 u Darkoviček, kde sloužit v roce 1938 rotný Jaroslav Švarc, pozdější člen paravýsadku TIN. Jaroslav Švarc patří k hrdinům statečného odporu parašutistů v Resslově ulice v Praze.
K dispozici je malá fotogalerie (viz níže), celý soubor fotografií k dispozici na externím úložišti ZDE
Fotogalerie: Ostrava 2015
Tato fotogalerie je prázdná.