Hejnal
Hejnal (polsky Hejnał Mariacki) melodie hraná trubačem každou celou hodinu do všech čtyř světových stran z Mariánské věže kostela Panny Marie v Krakově (Kościół Mariacki).
Samotná tradice mariánského hejnalu je stará asi 700 let a váže se k ní řada legend. Mariánský kostel má dvě věže, z té vyšší (přezývané hejnalica), která je zároveň nejvyšší věž v Krakově, před dávnými věky městská stráž dávala ráno trubkou znamení k otevření a večer k uzavření městských bran. Také troubila na poplach, když vypukl požár nebo se blížil nepřítel. Když jednou Tataři, kteří často napadali polské vesnice a městečka, dorazili až ke Krakovu, stráž začala hrát hejnal. Město stihlo zavřít městské brány, ale tatarský šíp prostřelil krk hejnalisty, než dokončil melodii. Na paměť této události se vždy melodie přerušuje.
Melodie hejnalu doprovázela Poláky v důležitých historických událostech. A to je také důvod, proč zmiňujeme Hejnal na našich stránkách, věnovaných historii převážně 2. světové války…
"Červené máky na Monte Cassinu namísto rosy polskou pily krev…"
Němci v první polovině roku 1944 bránili postupu spojenců v Itálii. Bojovali o udržení obranné linie Gustav.
|
Důležitým opěrným bodem na této linii byl vrcholek Monte Cassino. V jeho okolí byly německé pozice nejpevnější. Bránily cestu údolím řeky Liri, kterým by se spojencům v případě úspěchu otevřela cesta na Řím. Útoky spojeneckých jednotek začaly 17. ledna. V útocích se tu postupně vystřídali Američané i Novozélanďané, Britové, Indové, Francouzi, Alžířané a Poláci, klášter byl neustále masivně bombardován, 15. února bylo na něj shozeno 430t leteckých pum, což byl největší útok na jednotlivou budovu za celou 2. světovou válku. |
rozbombardované trosky kláštera |
A právě Poláci sehráli důležitou úlohu v rozhodujícím útoku. Těžké boje II. polského sboru generála Anderse při dobývání masivu Monte Cassina začaly 12. 5. 1944 útoky na kóty 575 a Sant´Angelo. Musely být vedeny přes obávaný „Hřeben duchů“. Ten se podařilo dobýt a udržet až do večera, poté zbytky přeživších útočníků v palbě ustoupily. V noci z 16. na 17. května začal druhý útok sboru, hřeben byl obsazen a 17. 5. se podařilo odrazit německé protiútoky. Ty se celý den střídaly s polskými a vyžádaly si hrozné oběti. Některé roty byly téměř celé vyhlazeny. V zuřivých bojích zblízka o Colle Sant´Angelo přecházely pozice často z ruky do ruky. Odpoledne byla situace Poláků kritická. Došlo málo posil, chyběla munice. Němci však byli stejně vyčerpaní. Většina, převážně příslušníci 1. parašutistické divize, se v noci na 18. května z masivu Monte Cassina na rozkaz generála Kesselringa stáhla. Zůstaly jen zadní voje a skupiny parašutistů v pozicích, z nichž se nedalo ustoupit. Proto příští den polský útok nemusel překonávat tak silný odpor a v 09:50 pronikla hlídka 12. hulánského pluku do trosek kláštera.
|
Andersův polský sbor však zaplatil krutou daň: 924 padlých, 2 930 raněných a 345 nezvěstných. Často opouštěli tento svět se slovy: „Polsko, jak sladké je za tebe umírat.“ V poledne nad klášterem zavlála polská vlajka a ti, kteří přežili, poklekli uprostřed plání posetých vlčími máky. Plakali dojetím, když trubač 12. hulánského pluku zatroubil z trosek kláštera proslulý polský vojenský pozdrav, tradiční „Hejnal“. |
 |
|
polský hřbitov na Monte Cassinu |
Monte Cassino se v Polsku stalo symbolem hrdinského boje polských vojáků za vlast. U kláštera mají svůj vojenský hřbitov, kde je pohřbeno přes tisíc mužů a doma, v Polsku, jsou dodnes uctíváni jako hrdinové. Generál Wladyslaw Anders, který zůstal po válce v emigraci a zemřel v roce 1970 v Londýně, byl na své výslovné přání pohřben mezi své vojáky II. polského sboru právě tady, na hřbitově pod Monte Cassinem. |
Publikujeme tento materiál jako naši malou poctu statečnosti polských bojovníků, kteří tolik stáli o znovuzískání svobody a spravedlnosti pro svou zemi. Bohužel na dlouhá léta marně. Stalin byl „spojenec“, Lvov zůstal sovětský a odvlečení příslušníci polské inteligence a armády spočívají v ruské zemi od Katyně až po Solovky.
I za ně dnes vystupují každou celou hodinu na ochozy Mariánské věže kostela Panny Marie v Krakově trubači, aby zazněly tóny „Hejnalu“ . Chcete-li, poslechněte si, jak zní…
Další a související fakta o Monte Cassinu na těchto stránkách viz:
mise Itálie- Monte Cassino 2003
report Monte Cassino 2003
Zdroje: Jaroslav Hrbek, Monte Cassino, 1995; Internet
Zpracoval: bří Filáčkové
