Remagen dnes
 |
 |
 |
 |
______________________________________________________________________________________
Remagen 2008
Navštěvujeme Remagen na konci naší mise do Holandska. Bohužel konec každé naší cesty je vždy poznamenán tzv "návratovým syndromem". Je to stav, kdy jsme už poměrně zavaleni předchozími dojmy a prožitky, sice ještě chceme něco nového vidět, ale hlavně rychle, rychle, už se přece těšíme na vanu, domácí stravu a někteří snad proboha i na manželky, tak se podívat a domů! Návratový syndrom poznamenal také naši návštěvu Lunderdorffova mostu, ale i přesto na nás pohled na zčernalé věže mostu i majestátní tok Rýna velmi zapůsobil a rozhodně stojí toto místo za návštěvu.
Daří se nám zaparkovat bez problémů na malém parkovišťátku před činžovními domy poblíž mostu, je tu prázdno, žádný cizinecký ruch. Věže mostu jsou už zdáli vidět, zarostlou cestičkou procházíme kolem polozřícené nájezdové rampy až ke dvěma zachovalým věžím na levém břehu Rýna. Překvapuje nás mohutnost a zachovalost zbytků Lunderdorfova mostu. Charakteristické dvojice věží na každé straně širokého toku Rýna jsou zvláštně zčernalé a působivé. My jsme na západní straně, v jedné z věží je vchod do prostor památníku či muzea, ale dovnitř nejdeme (návratový syndrom!). Na druhé straně řeky rozeznáváme za tamními věžemi mostu zazděný tunel ve skále Erpeler Ley, která se tyčí vysoko nad řekou a nahoře vlaje americká vlajka. Fotíme si pamětní desky na zčernalých zdech, které popisují události z března 1945 a čůráme do Rýna jako ten "starej parchant" Gerorge S. Paton. jr. Tuto pozoruhodnou událost dokumentuje příloha našeho Reportu - ZDE. Diskutujeme, zda přejet nějak na druhou stranu, dostat se až na vrchol Erpeler Ley, ale vítězí opět návratový syndrom...!
 |
 |
 |
 |
Na zpáteční cestě k autům dolujeme z historického rozpadávajícího se zdiva památeční šutříky, jsme tady sami, nic není oploceno nebo jinak "chráněno". Poblíž místa, kde parkujeme ale zjišťujeme, že se tu před zbytky nájezdu na most provádějí nějaké zásadní stavební práce, vypadá to na rozlehlé asfaltované parkoviště, určitě placené se suvenýry a občerstvením včetně poutačů k The Bridge at Remagen či die Brücle von Remagen. Příští rok si už možná bude potřeba nachystat eura!
Muzeum Míru
Zmiňované muzeum v mostních věžích, které jsme díky návratovému syndromu vypustili z programu je Muzeum míru Mostu u Remagenu (Friedensmuseum Brücke von Remagen) a patří do projektu podobných Muzeí Míru po celém světě. Uvádíme zde odkaz na námi navštívené Muzeum Míru v Caen , další jsou v Belgii, Německu, Utálii, Holandsku, USA a dokonce v Indii a v Uzbekistánu.
|
Otvírací hodiny:
Vstupné: Průvodce pouze po domluvě na tel. 49 2642 20159 nebo 42893 |
 |
V jednotlivých místnostech (1 - 18, viz mapka vpravo) je řada exponátů, převážně písemných materiálů a fotografií, v místnosti č. 7 nazvané Mezi Remagenem a Pražským jarem jsou i dokumenty a fotografie týkající se natáčení již zmiňovaného amerického filmu "Most u Remagenu" v tehdejším Československu, ukončeného invazí vojsk Varšavské smlouvy. Nenechte se ovládnout návratovým syndromem a do muzea se podívejte.
My jsme si v roce 2008 naďoubali pamětní šutříky sami, dnes je to možná těžší, na stránkách Muzea Míru se totiž uvádí, že se tyto kameny prodávají, ovšem v úhledném provedení a listinou s následujícm textem:
|
Osvědčení o pravosti „Tímto potvrzuji, že tento kámen je součástí jednoho z nosných pilířů historického Ludendorffova mostu, který se kdysi klenul nad Rýnem u Remagenu, Německo.“ Byla to čistě náhoda, že se předsunuté bojové hlídce americké 9. obrněné divize, vedené Američanem německého původu, Lt K.H. Timmermannem, podařilo dne 7. března 1945 zachytit se po překvapivém útoku na předmostí po dvou neúspěšných pokusech německého Wehrmachtu most zničit. Americká armáda překročila Rýn a 2000 let staré město na břehu řeky zaujalo nesmazatelné místo v análech válečných dějin. Most u Remagenu hrál klíčovou roli v závěrečné kapitole druhé světové války a jeho dobytí bylo zaznamenáno v historických análech jako "zázrak u Remagenu". Generál Dwight D. Eisenhower prohlásil: "Most má cenu zlata." Ministerský předseda Winston Churchill hovořil o "štěstí", a historici se shodují, že Most u Remagenu pomohl zkrátit válku. Výtěžek z prodeje mostních kamenů se využívá na údržbu muzea v čedičových dvojitých věžích na historickém místě na západní straně Rýna u Remagenu. Muzeum je nyní místem setkávání pro všechny „přátele v míru“. PEACE MUSEUM Bridge at Remagen Hans Peter Kürten, předseda představenstva a starosta města Remagen |
Erpeler Ley
Ze západního břehu od věží Lunderdoffova mostu hledíme přes Rýn na východní břeh a vidíme protější identické mostní věže. Nad nimi se tyčí strmá a mohutná čedičová skála Erpeler Ley s výškou 191 metrů. Je nejvýznamnější rýnskou horou vedle známé "Lorelai" a tajemného "Drachenfels" (Dračí skály). Za věžemi je dnes ve skále zazděný tunel, v roce 1945 tudy vedla železniční trať.
Dosažení horní plošiny skály je možné z Erpelu (východní strana řeky) po silnici, nebo lze také zvolit pěší výlet na vrchol (20-30 minut). Stačí zaparkovat na jednom z parkovišť v obci a dát se buď cestou přímo k plošině nebo cestou lesem.
Po dosažení plošiny je vidět vysoký dřevěný kříž. Byl postaven krátce po skončení války na památku všech obětí bitvy o Ludendorffův most mezi Erpelem a Remagenem během válečných let 1944-1945. Na úpatí Erpeler Ley, přímo u státní silnice B42, řada památníků apeluje na nutnost udržet mír.
Během srpnové bouře roku 1909 byl během svého prvního letu vzducholodí nucen hrabě Zeppelin obrátit. Stalo se to přímo nad Erpeler Ley. Na paměť této údálosti byl na jižním vrcholu postaven kamenný památník. Za ním je chata, která může být využita k pořádání barbecue party a lze ji pronajmout od vesnice Erpel (pozn. překl: Škoda, že o tom neví přítel Zeppelinův a účastník zkušebního letu jeho nové vzducholodi Karel - český gigant Jára da Cimrman…).
Když se dostanete na křižovatku, měli byste si nechat nějaký čas na vychutnání nádherného výhledu. Pod vámi je malebná vesnici Erpel, na druhé straně Rýna město z římských dob Remagen. Za ním je pak vidět až hluboko do pohoří Eifel.
Po proudu vidíme Unkel. Za ním leží vrchy "Siebengebirge". Také pohled proti proudu, nejlépe pozorovatelný z jižního vrcholu plošiny, vás bude fascinovat, vidíme vesnici Kasbach a za ní "barevné rýnské City" Linec. Při mimořádné viditelnosti lze dohlédnout až do Andernachu.
Podíváme-li se k Westerwaldu, vidíme vesnice Ohlenberg, Ockenfels a Dattenberg. Na druhé straně Rýna u Remagenu je jeho předměstí Kripp. Zde je údolí díky své úrodné půdě známé jako "Golden Mile" a nacházel se zde sběrný zajatecký tábor. Uprostřed je místo, kde se řeka Ahr vlévá do Rýna.
 |
 |
 |
Na stránkách https://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/75783 je poměrně obsáhlá reportáž ze dvou návštěv autora (jehož jméno se nepodařilo v textu dohledat).
Nejdříve navštívil východní břeh. Na skálu Erpeler Ley se dostal autem a pořídil odtud pěkné snímky toku Rýna a obou západních věží se zbytky mostu.
V listopadu 2010 jel přes Remagen do Koblence, zastavil se tam a udělat pár zimních fotek. Od mostu se dalo díky chybějící zeleni odstoupit dál a udělat další fotky. Našel informace o pomníku a hřbitovu, který je směrem do centra na ulici Alte Strasse. Muzeum Míru ho zklamalo, žádné zbraně, málo exponátů (jeho fotky ukazují hromádku identifikačních známek, výstrojní součástky, nábojnice a malu obrazovou výstavku o použití zbraní V2 při německých pokusech zničit most. Vedle nábojnic, zdá se, leží bedýnka rozněcovače k aktivaci náloží.
Místopisný cestovní dodatek:
Z Remagenu na západním břehu Rýna s k východním věžím bývalého Ludendorfova mostu a na plošinu Eprler Ley dostaneme výjezdem na Linz am Rhein, délka trasy 11 km, čas 40 minut. Lze to podle též absolvovat pěšky s využitím přívozu – pak je to pouhých 2,5 km chůze, ovšem se závěrečným výstupem.
Trajekt stojí 0,80 €, zpáteční lístek 1,50 €. Jezdí zhruba po 20 minutách,
jízdní řád je na https://www.rheinfaehre-linz-remagen.de/re_index_f.html
______________________________________________________________________________________
|
|
|
|
|
______________________________________________________________________________________
Zdroje:
Ambrose Stephen; Občané vojáci, 2004
Guido Knopp; Zajatci, 2006
Background; Report Holandsko 2008,
Internet
foto: Background, Internet
zpracoval: Ivo a Dalibor Filáček
