Remagen - zajatecké tábory
______________________________________________________________________________________
Váleční zajatci v "Golden Mile"
Po nečekaném překročení Rýna americkými vojáky 7. března 1945 v Remagenu a násilném přechodu řeky 23. března 1945 u Weselu bylo celé Porúří obklíčeno, včetně více než 300 tisíc německých vojáků. Počet německých válečných zajatců tak ohromně narostl. Na západ od Rýna u Rheinbergu, Remagenu a Bad Kreuznachu byly vybudovány ostnatým drátem oplocené "dočasné tábory" (PWTEs). V každém z nich bylo koncentrováno 50.000 zajatců. Údolí u Remagenu, nazývané Goldene Meile (angl. Golden Mile) bylo ideální oblastí pro zřízení tábora, byly tu jen louky a pole, které se snadno daly obehnat ostnatým drátem. S rostoucím počtem vězňů se oblast postupně rozšiřovala a vznikly zde dva PWTE.
PWTE - z anglického Prisoner of War Temporary Enclosures. Překladač Googlu to roztomile překládá jako "Vězeň skříně války dočasné". |
Podle amerických zpráv bylo na konci dubna v PWTE u Remagenu více než 169 036 válečných zajatců. V dodatečně vytvořeném táboře v Sinzigu se 8. května nacházelo 118 563 a u Remagenu 134 029 válečných zajatců.
Goldene Meile (Remagen a Sinzig - mapka)
Tmavě červené jsou oblasti zajateckých táborů. Modré čtverce vyznačují nemocniční prostory. Vchod do táboraPWTE-2 byl na jihozápadě. V táboře Sinzig byl také vyhražený areál pro ženskou část zajatců – růžový čtverec. Hned vedle této části byl hlavní vchod do tábora Sinzig.
Hlad, nemoci a smrt V táborech převládaly hrozné podmínky. Chyběla pitná voda a příděly jídla. Jen málo vězňů mělo kabáty nebo přístřeší. Bylo vlhké, chladné jaro se spoustou deště. Aby se ochránili před povětrnostními vlivy, kopali si vězni díry v zemi. |
Nedostatek hygieny způsobil rozšíření chorob, zejména úplavice. Smrt způsobovaly i stresové situace a celkové trauma vojáků poražené armády i národa. Nutno říci, že Američané nebyli v žádném případě připraveni na tak rychlý a mohutný příliv zajatců, a uvolnění morálky spojené s ukončením války rozhodně nepodporovalo pocit okamžitě a nutně zabezpečit poraženého nepřítele přesně podle ustanovení ženevských konvencí. Zajímavý je i fakt, že němečtí vojáci zajatí Američany v předchozích letech, byli deportováni do USA, kde o ně bylo pečováno zcela příkladně – ubytování, jídlo, trávení volného času, pracovní příležitosti, kontakt s civilním obyvatelstvem. Po 8. květnu 1945 byli tito "američtí" zajatci přemístěni do Evropy, do zajateckých táborů, kde vládly již popisované úděsné poměry a to pak byl pro tyto vězně skutečný šok! A pokud se tábor nalézal ve francouzské správě, přidávala se k tomu ještě zcela nenávistná šikana ze strany francouzských strážných.
62. US polní nemocnice, 120 německých vojenských lékařů a 750 záchranářů se snaží bojovat proti chorobám. Až do odchodu amerického lékařského týmu 10. 07. 1945 bylo přijato 13 499 válečných zajatců a byla snaha pomoci jim v nejvyšší možné míře. Přesto v amerických nemocnicích zemřelo 532 pacientů. 28. dubna se pole blízko Bodendorfu změnilo na hřbitov, který byl uzavřen dne 15. července 1945. Do té doby zde bylo pohřbeno 1 090 mrtvých zajatců.
20. června 1945 byl PWTE-2 Remagen uzavřen.Velká část vězňů byla již dříve přesunuta do jiných táborů, některým byli umožněno vrátit se domů. Camp-5 v Sinzigu byl předán do rukou francouzské armády dne 10. července 1945.
V nejvyšší části kaple připomíná trnová koruna oplocení z ostnatého drátu. Vítr a déšť mají přístup dovnitř stavby, jako tomu bylo na jaře 1945. Madonna spočívá v uzavřeném prostoru. Bronzové desky připomínají návštěvníkům utrpení válečných zajatců a vyzývají k míru:
Bývalé chyby se nesmějí opakovat.
Pomsta není láska a nenávist jen brání míru, aby mohl vzkvétat.
Dobová fotografie - Goldene Meile, květen 1945
Přeloženo z:
https://www.bruecke-remagen.de/kriegsgefangenenlager_de.htm
https://home.arcor.de/kriegsgefangene/usa/camps_europe/remagen.html
______________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________
zdroje uvedeny v poslední části seriálu
zpracoval: Ivo a Dalibor Filáček