Verdun 6. část

Verdun


co mu předcházelo,
co se všechno připravovalo
a jak to celé probíhalo


zpracoval: Ivo Filáček


vloženo 2. února 2010                              předchozí

8. Závěrečné údaje

Podívejme se na hrst různých údajů a dat, které dokreslují celý ten "mlýnek na maso", jenž semílal statisíce vojáků od února do prosince roku 1916 u francouzského Verdunu.

(počty se v různých pramenech rozcházejí, u uvedených údajů uvádíme zdroje) 

 

Ztráty:        

Falkenhayen počítal se ztrátami v poměru 5:2 ve svůj prospěch. Ztráty byly ale v podstatě vyrovnané

Němci:           436 000 mužů

Francouzi:     535 000 mužů

  • verdunskou frontu širokou 15 – 30 km a hlubokou maximálně 10 km zasáhlo
  •  1 350 000 tun oceli (na 1 ha vychází cca 50 tun nábojů)
  • Francouzi se v první linii střídali po 4 – 5 dnech, Němci po 10 dnech

 

 

mapa bojiště s vyznačenými liniemi fronty od února do prosince 1916; poklepem lze zvětšit

 

Doplňující údaje, týkající se 1. světové války:            

9 442 000 lidí zemřelo na bojištích, nebo později na následky zranění

Dohoda mobilizuje                      44 558 000 vojáků

Centrální mocnosti mobilizují       25 598 000 vojáků

 

Státy na straně Dohody:

Velká Británie (včetně Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické Unie), Francie se svými koloniemi, Rusko, USA, Belgie, Itálie, Japonsko, Bolívie, Brazílie, Čína, Ecuador, Guatemala, Haiti, Hedžáz6, Honduras, Srbsko, Kuba, Libérie, Nicaragua, Panama, Peru, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Siam7, Uruguay

Státy na straně centrálních mocností:

Německo, Rakousko – Uhersko, Turecko, Bulharsko

Zdroj: Yvete Heřtová, Zákopová válka, 1983

6Hedžáz – úzký pruh země podél Rudého moře, v nemž vládll Husajn ibn-Ali, šaríf Mekky. Byl důležitou postavou náboženského života a nejvýznamnějším arabským vůdcem v dané oblasti, který s podporou Britů vyhlásil 5. 6. 1916 arabské povstání a otevřel tak proti Centrálním mocnostem další frontu. Armádu vedl jeho syn Fajsal, jehož styčným důstojníkem byl Brit proslulý jako „Lawrence z Arábie“ alias „Bílý šejk“ (Andy Wiest, Obrazové dějiny první světové války, str.137, Czech edition Euromedia Group, 2003)

7Siam – dnešní Thajsko 

Celkové údaje o ztrátách:

stát mobilizováno zabito zraněno zajato a ztraceno oběti celkem
Dohoda          
Rusko 12 000 000 1 700 000 4 950 000 2 500 000 9 150 000
Francie 8 410 000 1 357 800 4 266 000 537 000 6 160 800
Britská říše 8 904 467 908 371 2 090 292 191 652 3 190 235
Itálie 5 615 650 947 000 600 000 650 000 2 197 000
USA 4 355 000 126 000 234 300 4 500 364 800
Japonsko 800 000 300 907 3 1 210
Rumunsko 750 000 335 706 120 000 80 000 535 706
Srbsko 707 343 45 000 133 148 152 958 331 106
Belgie 267 000 13 716 44 686 34 659 93 061
Řecko 230 000 5 000 21 000 1 000 27 000
Portugalsko 10 000 7 222 13 751 12 318 33 291
Černá Hora 50 000 3 000 10 000 7 000 20 000
Celkem 42 188 810 5 152 115 12 831 004 4 121 090 22 089 709
Centrální mocnosti          
Německo 11 000 000 1 773 700 4 216 058 1 152 800 7 142 558
Rakousko-Uhersko 7 800 000 1 200 000 3 620 000 2 200 000 7 020 000
Turecko 2 850 000 325 000 400 000 250 000 975 000
Bulharsko 1 200 000 87 500 152 390 27 029 266 919
Celkem 22 850 000 3 386 200 8 388 448 3 629 829 15 404 477
Celkem 1. světová válka 65 038 810 8 538 315 21 219 452 7 750 919 37 494 186

Zdroj: www.valka.cz 

mapa verdunského bojiště, k nalezení na všech tematických webových portálech 

 

9. Současné bojiště  

Co vše je pro dnešního návštěvníka Verdunu i konkrétních bodů tehdejšího bojiště k vidění?

Nutno říci, že pro Francouze jsou všechna místa spojená se boji 1. světové války hodná úcty a piety, jsou to místa ošetřovaná a opatrovaná už od vítězného konce v roce 1918. Francie ve Světové válce skutečně hodně krvácela, vždyť nesla největší podíl lidského i materiálního usilí na západní frontě zákopové války. A tak i dnes máme možnost přiblížit se návštěvou Verdunu k událostem tragického zápolení v roce 1916.

Celá verdunská oblast nabízí řadu historických míst a památek. Důkladná prohlídka bojiště by zabrala minimálně týden, my zde chceme na základě našich návštěv nabídnout všem, kteří by chtěli Verdun navštívit, několik rad a námětů ke snadnější orientaci.

Verdun

camping Les Breuils

Vhodné místo pro nenáročné ubytování, naleznete na výjezdu z Verdunu na Remeš (Reims).
viz http://www.campinglesbreuils.com/

Alej vojevůdců

Tak jsme si nazvali celou řadu bílých soch, které představují francouzskou generalitu 18. až 20. století. Naleznete ji, když se z campu Les Breulis vydáte do města, skulptury jsou hned za za křižovatkou u hradeb pevnostní citadely. Je tady generál Gallieni (obránce Paříže, mobilizuje taxíky), generál Manoury (také jeho armáda zastavuje Němce na Marně), generál Cambronne (to on údajně prohlásil u Watrloo ono slavné "Merde"), generál Marbot (vydal strhující memoáry o svém životě v Napoleonových službách) a řada dalších (Junot, Sérurier, Mortier, Clauzel).

fotografie lze poklepem zvětšit

generál Gallieni pomník na paměť bojů generál Manoury

 

Vaubanova citadela

Vybudovaná v rámci opevňování města i okolí v 19. století, v podzemí prostory, které jsou skutečným stínovým městem vybudovaným pod skálou se 7km chodeb. Pojmenovaná je po slavném francouzském staviteli pevností markýzi de Vauban.

architektonické dědictví města 

Biskupský palác, katedrála Notre-Dame, brána Porte Chatel, vítězný pomník Monument a la Victorie. A hlavně samotné uličky a atmosféra města na řece Meuse je neopakovatelná. 

katerála Notre Dame informační centrum nábřeží řeky Meuse

 

bojiště na pravém břehu Meusy 

Muzeum de Fleury (Memorial de Verdun)

Z Verdunu nás vyvedou ukazatele na severovýchod směrem k hlavním památkám bojiště. Cestou mineme Památník André Maginota (prosadil po 1. světové válce stavbu pevnostních systémů) a pak už se objeví Muzeum. Uvnitř je zajímavá expozice, která návštěvníka věrohodně uvede do atmosféry zákopových jatek. 

vnitřní expozice muzeum de Fleury aviatické exponáty

 

Village Détriut

Označení zničených vesnic. Jsou to místa, kde stály vesnice, které byly v roce 1916 v podstatě vymazány z povrchu země a nebyly již obnoveny. Dnes jsou to pietně udržovaná místa. Ve verdunské oblasti sem patří vesnice Vaux, Fleury, Bezonvaux, Douamont, Beaumont, Haumont, Cumieres, Louvemont, Ornes. My jsme navštívili tato místa:

Fleury - hned za Muzeem de Fleury lze projít lesem s terénem dodnes poznamenaným dělostřelbou a označenými místy, kde kdysi stála kovárna, škola, obytný dům, kostel ....

kaple smíření tady byly Fleury dětem z Fleury

 

Bezonvaux - tato zničená vesnice je až na konci celé oblasti, za pevností Vaux dále na severovýchod. Tady je zalesněný terén ještě působivější, tam kde kdysi stávaly obytné budovy jsou dnes i pozůstatky hospodářských nástrojů, nádobí, hraček. Tím, že je toto místo stranou hlavní oblasti, je tu klid a ticho. Vesnice měla v roce 1914 149 obyvatel.

pozůstatky Bezonvaux zbytky hospodářských strojů kaple a hřbitov 

 

Ossuaire - Osárium

Věž Osária je charakteristická pro verdunské bojiště (její stylizovaná kresba zdobí i záhlaví našeho seriálu) a je to hlavní místo, kam míří kroky všech návštěvníků. Věž je vidět už od Muzea de Fleury a cestou k ní mineme po levé straně památník židovským vojákům. Monumentální stavba Ossária se tyčí nad hřbitovem francouzských vojáků (v levé části při pohledu od Osária si všimněte muslimských náhrobků obrácených k východu - francouzští vojáci z afrických kolonií). Uvnitř Osária je velkolepý pietní prostor, v katakombách jsou pak umístěny ostatky padlých z celého bojiště.

monumentální Ossarium vnitřní prostory hřbitov

 

Tranchée des Baionnettes

Nad Osáriem dojedeme lesem k monumentálnímu památníku, který se tyčí nad zákopem, kde byli zeminou zasypáni při výbuchu granátu francouzští vojáci, zůstali tu zaživa pohřbeni a jako hrůzný důkaz vidíme, jak z navršené hlíny vyčnívají místy hlavně pušek a bajonetů.

stavba památníku vyčnívající hlaveň zasypaný zákop

 

Douamont

Ukazatele nás bezpečně navedou severovýchodně ke známé pevnosti Douamont (viz seriál 4. část). Lze si podrobně prohlédnout částečně zevnitř, ale hlavně na povrchu, cestičky nás vedou kolem dochovaných střílen a pancéřových zvonů. 

pevnost Douamont kopule střílen vchod do pevnosti

 

Boyan de Londres

Cestou od Douamontu k pevnosti Vaux narazíte na věrohodné pozůstatky zákopů s tímto označením. 

Boyan de Londres zákopy jsou zde všude informační tabule

 

Tavanneský tunel

Pokračujeme k pevnosti Vaux. Cestou lze zastavit u vyústění tunelu, kterým vedla železnice pro dopravu materiálu do pevností. 

vyústění tunelu parkoviště pod tunelem část tavanneského tunelu

 

Vaux

Druhá nejznámější pevnost (viz seriál 5. část). Nepřehlédněte desku s popsáním událostí a jména statečného kapitána Raynala. Pevnost je zachovalejší než Douamont, k vidění jsou zbytky zvonových kopulí, jejichž tloušťka je úctyhodná.  

pevnost Vaux zbytky zvonových kopulí pevnostní zdi

 

Na tomto pravobřežním bojišti řeky Meusy mohou fandové této historické události projít zbytky či pozůstatky i ostatních pevností. Viděli jsme ukazatele k Tavanneské a Souvillské pevnosti, před Ossáriem je doleva odbočka k pevnosti Thiaumont. Určitě tu bude celá řada dalších památníků, doporučujeme koupit si v infocentru ve Verdunu mapu oblasti a využít i jiných informačních zdrojů.

A ještě jedna poznámka - všude je terén bez rovného místa, samá terénní "boule", to jak tu dělostřelecké granáty vyrývaly nepřetržitě jeden kráter vedle druhého.

bojiště na levém břehu Meusy  

Na levém břehu Meusy, po silnici D38, na severozápad se dostaneme až ke kótě Mort Homme. Cestou od Verdunu na zalesněné návrší Mort Homme si všimneme po pravé straně nenápadných vyvýšenin. Tady stály pevnosti Bois Borrus, Marre, Belle Epine a  Vacherauville.

Mort Homme

Je tu velký, poměrně morbidní památník - v realistické uniformě je oblečen skelet člověka a smrt z něj kouká na sto honů. Terén je tu poznamenaný dělostřelbou stejně jako na pravém břehu. O kus dále východním směremi lze dojít k památníkům bojujících jednotek (40. pěší divize).

I tady jsou další body, které lze navštívit - kóta Oie, kóta 304, ukazatelé nás navádějí i k výše zmíněným zbytkům levobřežních pevností. 

 

mrtvý muž-Mort Homme ukazatelé na Mort Homme památník 40. pěší divize

 

Celá oblast je tedy pro milovníky vojenské historie velmi zajímavá a podnětná. Místní informační systém funguje dobře, k hlavním místům se snadno dostanete i s využitím místních cedulí, ukazatelů a map. Kdo chce ale vidět co nejvíce, ten si sežene informace dopředu, připraví si mapy (Internet a Google jsou v tomto dostačující) a použije i GPS. Pak je jisté, že nezabloudí a může bez časových ztrát, způsobených hledáním a blouděním, projet verdunské bojiště křížem krážem.

Pokud mu k tomu pomohou informace a rady našeho seriálu, budeme rádi.

KONEC   


hlavní použité zdroje:

Yvete Heřtová, Zákopová válka, 1983

Lidell Hart, Historie první světové války, 2001

Report Ardeny 2005, knižnice Background

Internet (hlavní zdroje viz zde)

mapy: Ivo Filáček

foto: Dalibor Filáček, Barbora Pulkrabková, Internet


vloženo 2. února 2010                              předchozí