Bitva u Kurska

6. část

soubor fotografií z Bělgorodu a Prochorovky viz externí úložiště ZDE

Bojiště u Kurska dnes

PROCHOROVKA

Informace o pamětním areálu u Prochorovky nebyly v září 2012 na internetu dohledatelné ani na českých, ani na anglicky psaných odkazech. Teprve azbukou psaná hesla přinesla výsledek. Na linku https://prohtur.narod2.ru/eks.html se nabízel text „Turistické objekty Prochorovského rajónu“ (Экскурсионные объекты Прохоровского района) a z něho byla vybrána a do češtiny přeložena položka Objekty Státního vojensko-historického památkově chráněného území („Государственный военно-исторический музей-заповедника Прохоровское поле“). Zde jsou výsledky:

Státní vojensko-histroické památkově chráněné území

26. dubna 1995 byl prezidentem Ruské federace podepsán Výnos č. 414 o založení Státního vojensko-historického památkově chráněného území „Prochorovské pole“. K 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce byl tento komplex na místě největší tankové bitvy odhalen. Jeho součástí jsou:

1 Chrám svatých apoštolů Petra a Pavla
2 Památník vítězství „Zvonice“
3 Muzeum bojové slávy „Třetí válečné pole Ruska“
4 Pamětní symbol „Posvátná vzpomínka padlým“
5 Sochařská kompozice „Vojákům padlým na Prochorovském poli“
6 Kulturně historické centrum „Třetí bojiště Ruska“
7 Stavba „Zvon svornosti tří bratrských národů“
8 Knihovna N. I. Ryžkova na „Prochorovském poli“

Chrám svatých apoštolů Petra a Pavla

Petropavlovský chrám a památník byl postaven v tradicích ruské pravoslavné architektury.
Představuje soustřednou stavbu typu „všichni pod zvony“, což znamená, že zvonice je vztyčena nad chrámem. Soustředná kompozice stavby a její značná výška (59 m) podtržená rovinatým charakterem okolní krajiny vyjadřuje touhu směřování k nebi a snahu povznášet slávu obránců rodné země. Chrám má jednu kopuli. Taková kompozice připomíná zažehnutou svíci. Zářící kupole je důležitým doplňkem výrazu chrámu, protože zlato je symbolem nebeské slávy. Celkový výraz podtrhuje bělost stěn. V pravoslaví má bílá barva svůj význam. Bílý šat si oblékají duchovní ve svátek Převtělení Páně, je to barva k uctění památky čistých a šlechetných duší, barva štěstí těch, kteří dosáhli věčného života, protože obětovali svůj život za Vlast.

V interiéru zaujímají významné místo mramorové desky se jmény 8 000 vojáků, padlých v době bitvy na Prochorovském poli. Výzdoba chrámu tvoří soubor, sdružující v sobě všechny prvky chrámových dekorací, aniž by přitom narušovala ikonopisná pravidla. Pamětní význam chrámu, jeho zasvěcení nejvyšším apoštolům Petrovi a Pavlovi a zároveň vítězství ve Velké vlastenecké válce, podmiňují charakter vnitřního prostoru.

Památník vítězství "Zvonice"

Památník vítězství „Zvonice“ stojí na území Státního vojensko-historického památkově chráněného území „Prochorovské pole“, dva kilometry od osady Prochorovka. Je umístěn na kótě 252,2, tam, kde se 12. července 1943 nacházelo epicentrum slavné tankové bitvy. Je hlavním památníkem celého prochorovského areálu. 12.července1991 byl položen základní kámen, 3. května 1995 se odehrálo slavnostní odhalení. Zvonici posvětil Patriarcha Moskevský a celé Rusi Aleksij II.Nad Polem slávy se Zvonice zvedá jako čtyřhranný svícen z bílého kamene do výšky 59 metrů. Korunuje jí pozlacená koule - symbol slunce, historický symbol ruské moci. Nad koulí stojí sedmimetrová zlacená postava Matky Boží, rozprostírající nad Ruskem svůj žehnající vliv.

Bohorodička světí svou pokrývkou třetí válečné pole Ruska a chrání nás všechny před neštěstím a pohromami. Když se díváme na památník z dálky, skulptura připomíná kříž.

Symbolizuje spojení dvou témat: hrdinsko-vlasteneckého a pravoslavně-historického.V horní části válce z bílého mramoru podepírajícího zlatou kouli, svítí zlatem nápis ve staroslověnštině. Jde o slova z Písma svatého: „Více než rozdávat lásku vykoná, kdo duši svou odevzdá za druhy své“.

Základnu válce obepíná zlacený vavřínový věnec, symbol nehynoucí slávy všech, kdo na tomto poli padli. Zvon bije každých 20 minut, třikrát za hodinu, aby svými údery připomínal tři slavná válečná pole – Kulikovo, Borodino a Prochorovku.

Čtyři pylony Zvonice, sloužící jako opora klenby, personifikují 4 roky války a přiřazují k nim 24 reliéfů (po šesti na každém pylonu) s mnohofigurálními kompozicemi, čítajícími 130 vyobrazení.

Na Památníku vítězství před námi sochař Vjačeslav Michajlovič Klykov rozvíjí v kameni ztvárněný život národa, vycházející z klíčových událostí války: počátku, obrany a konečného vítězství.

Samotný prostor areálu Prochorovského pole je impozantní. Vedle monumentální zvonice tu můžeme postát před bustami třech význačných vojevůdců, jež dnešní Rusko staví na piedestal historických vojenských géniů, kteří v nejtěžších chvílích "zachránili" Matičku Rus. Jsou to Dmitrij Donskij (vítězství nad Tatary na Kulikově poli), M.I. Kutuzov (vítěz nad Napoleonem od Borodina) a G. K. Koněv (vítěz na Němci i zde , na Prochorovském poli). To jsou tři válečná pole Ruska, která jsou ymbolem ruské síly a samostatnosti. Za vojevůdci pak se táhne přehlídka bopjové techniky - tanky a děla vítězné Rudé armády. A všude kolem rovinatá černozem.....

Koněv, Kutuzov a Donskij	Vítězné zbraně Rudé armády	panoráma Prochorovského pole

Muzeum bojové slávy "Třetí válečné pole Ruska

2. května 2010 bylo otevřeno muzeum „Třetí válečné pole Ruska“. Byla to významná událost nejen pro Belgorodskou oblast, ale i pro celé Rusko. Do užívání byl předán muzejní komplex o výměře 5000 m2. Tvoří jednotný celek s Petropavlovským chrámem a s kulturněhistorickým centrem Třetí bitevní pole Ruska – Prochorovské pole“. Architektonickou dominantu přitom tvoří chrám svatých apoštolů Petra a Pavla.

V centru náměstí před muzeem je impozantní kompozice „Tankový boj pod Prochorovkou. Taran.“ Symbolizuje hrdinství sovětských vojáků a - ačkoli v miniatuře, přesto dostatečně názorně - vyjadřuje zápal a dravost, s jakou boje probíhaly. Za budovou muzea jsou fragmenty sovětských a německých obranných opevnění, skládající se ze zákopů, okopů, spojovacích chodeb, ramp pro zbraně, krytů pro tanky a bunkru.

obranná opevnění za muzeem	Muzeum	taran sovětských T-34

První sál: Expozice začíná oddělením zobrazujícím historii prochorovského rajonu v předvečer války. Exponáty odkrývají zvláštnosti počátečního období Velké vlastenecké války, které vycházely ze spravedlivého a nezbytného postoje Sovětského Svazu, dovolávající se hlubokého národního cítění obyvatel. Je ukázán strmý a tragický přerod mírového života ve válečný. Videofilm „Vpád“ (Вторжение) ukazuje rozsah a krutost války .

Film toho názvu je 44 minutový střihový dokument režiséra Igora Rudometova, který lze shlédnout na https://www.youtube.com/watch?v=uy7TKVhJpyE

Expozice také přibližuje atmosféru života na frontě v přestávkách mezi bojem. Zvláštní část je vymezena sekci nazvané „Dopisy domů“, věnované tomuto fenoménu, zdroji obnovujícímu fyzické i duševní síly vojáků Rudé armády.

Druhý sál: Tématem je začátek Kurské bitvy a bojové akce 5. – 11. července. V expozici jsou makety různorodé vojenské techniky a předměty, které patřily účastníkům bojů.

Třetí sál: 12. července vstoupila do boje 5. gardová tanková armáda generálporučíka Pavla A. Rotmistrova. V komplexu „Rotmistrovův štáb“ je poprvé vystaven původní nábytek z domu, kde bylo jeho velitelství, je zde i řada jeho osobních věcí.

Čtvrtý sál: Expozice vypovídá o významu prochorovské bitvy a o osudu jejích účastníků. Uprostřed sálu je „tank vítězství“ – legendární Т-34, vzbuzující neustálý zájem návštěvníků. Podél stěn jsou vystaveny osobní věci účastníků bitvy, kteří dosáhli mimořádných úspěchů na poli vědy, techniky, průmyslu a vojenského umění.

Pátý sál: Tématem je „Vítězství sovětského národa ve Velké vlastenecké válce“.

Ve druhém patře je umístěna expozice „Historie kraje“, přibližující důležité etapy vývoje od 7. století až po současnost.

Pamětní symbol "Posvátná vzpomínka padlým"

Posvátná vzpomínka padlým v prochorovce

Pamětní symbol je umístěn před vchodem do muzea. Na památku padlých hrdinů zde bylo zapáleno 65 svíček na počest výročí Vítězství. Jsou umístěny na třípatrové pyramidě, kterou korunuje zobrazení ochránce vojáků Georgie Vítězného (Георгий Победоносец). Unikátní technologie umožňuje regulovat jas, barvu a intenzitu světel, která dávají výsledný efekt hořícího plamene.

Sochařská kompozice "Vojákům padlým na Prochorovském poli"

Kompozice se nachází nedaleko muzea. Památník je zhotoven z bronzu, je vysoký 7 metrů a sestává ze dvou figur vysokých 5 metrů a z desetitunového mramorového podstavce. Na podstavci je nápis „Vojákům padlým na Prochorovském poli“. Skulptura představuje tankistu podepírajícího těžce raněného pěšáka. V očích tankisty není jen zármutek. Jeho pohled je upřený vpřed, do budoucnosti a symbolizuje sílu ducha a nehynoucí vůli k vítězství.

Kulturně historické centrum "Třetí bojiště Ruska"

Centrum je jedním z nejlepších v regionu. Bylo otevřeno 3. května 1999. Je zde hotel s jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji, sál pro 120 míst, bar, jídelna a reprezentační sál. Organizují se zde výstavy, folklórní slavnosti, probíhají vlastenecká literární čtení „Prochorovské pole“, prezentace a konference.

Stavba "Zvon svornosti tří bratrských národů"

Odhalení zvonu proběhlo 3. května 2000, krátce před 55. výročím Vítězství časově připadlo k dvoutisícímu výročí narození Krista. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili prezidenti tří slovanských zemí: Ruska – Putin, Ukrajiny – Kučma a Běloruska Lukašenko. Záměr realizovali architekti V. V. Percev a V. A. Turčenko. Zvon nese téměř patnáctimetrová stavba ze tří oblouků sestavených do kruhu a završených kupolí s pravoslavným křížem. Pod kopulí je „Zvon svornosti tří bratrských národů Ruska, Ukrajiny a Běloruska“. Po obvodu zvonu v jeho horní části jsou v církevním slovanském jazyce vepsána slova pravoslavného svatého Sergeje Radoněžského : „Láskou a svorností budu spasen“.

Na prostředním pásu jsou zobrazeny čtyři ikony: Svatá trojice Andreje Rubleva jako symbol trojjediného boha; Sergej Radoněžský, symbol sjednocení ruské země a velikosti Ruska; knížet Vladimír jako odkaz duchovní a historické jednoty tří slovanských národů a významné role Kyjevské Rusi při vzniku ruské státnosti, a nakonec ctihodná Jevfrosinija Polocká – symbol svátosti Běloruska.

Knihovna N.I. Ryžkova na "Prochorovském poli"

7. listopadu 1994 byla na zasedání Pečovatelského výboru „Prochorovské pole“ podpořena iniciativa I. I. Ryžkova о vytvoření knihovny v domě u Petropavlovského chrámu. Základem sbírky se staly jeho osobní knihy, které se rozhodl k tomuto účelu darovat. Pečovatelský výbor vyslovil souhlas s návrhem А. Lichanova, pojmenovat shromážděný knižní fond „Knihovna N. I. Ryžkova“ а obrátit se na představitele duchovenstva a veřejnosti, knižní vydavatele, organizace a soukromé osoby s žádostí o doplnění knižní sbírky.

Slavnostního otevření se zúčastnil Patriarcha moskevský a celé Rusi Alexej II a s ním řada významných osobností země i regionu. Knihovna disponovala dvěma místnostmi o výměře 63m2.

V květnu 1999 knihovnu přemístili do nové budovy kulturněhistorického centra. Jednou z hlavních příčin byl stále rostoucí knižní fond. Nová knihovna disponuje prostorami, schopnými pojmout více než 100 tisíc exemplářů knih na ploše 1400m2.7. listopadu 1994 byla na zasedání Pečovatelského výboru „Prochorovské pole“ podpořena iniciativa I. I. Ryžkova о vytvoření knihovny v domě u Petropavlovského chrámu. Základem sbírky se staly jeho osobní knihy, které se rozhodl k tomuto účelu darovat. Pečovatelský výbor vyslovil souhlas s návrhem А. Lichanova, pojmenovat shromážděný knižní fond „Knihovna N. I. Ryžkova“ а obrátit se na představitele duchovenstva a veřejnosti, knižní vydavatele, organizace a soukromé osoby s žádostí o doplnění knižní sbírky.

Slavnostního otevření se zúčastnil Patriarcha moskevský a celé Rusi Alexej II a s ním řada významných osobností země i regionu. Knihovna disponovala dvěma místnostmi o výměře 63m2.

Poznámka:

Na ruských stránkách https://www.pomnivoinu.ru/home/reports/1254/ uvádí jejich autor pod značkou ALAUB poměrně podrobná data o památníku v Prochorovce. Texty jsou doplněny kvalitními fotografiemi nejen z jednotlivých objektů památníku, ale i z okolního terénu. Je vidět, že poznávání oblasti věnoval hodně času, na jednom snímku vidíme i nálezy střepin a nábojnic. Dole na stránkách je k mání mapka. Není sice dokonalá, ale je lepší než všechno, co nabízí mapy Google.

BELGOROD

Belgorodské státní historicko-umělecké museum Diorama "Bitva u Kurska. Belgorodský směr"

V Belgorodě, výstavném městě, které leží na jižní straně kurského oblouku a odkud nastupovala do útoku 4. tanková armáda generála Hotha i samostané uskupení Kempf, nalézáme moderní muzeum, které je věnováno vrcholné části bitvy u Kurska: Tankové bitvě u Prochorovky 12. července 1943, ale také celkovému pohledu na Velkou vlasteneckou válku a její osobnosti.

Přízemí a patro mají klasické vitrínové uspořádání. V průčelí je velká mapa bitvy u Kurska s barevnými liniemi, nakreslenými na torzu prostříleného pancéřového plátu. Kolem ve vitrínách jsou zbraně a výstroj obou stran, uniformy, fotografie, ocenění a medaile. A osvědčení k medailím, například Za odvahu, Za bojové zásluhy, Za obranu Moskvy, Za obranu Leningradu, Za účast na dobytí Berlína a také za aktivní mobilizaci mládeže k porážce německo-fašistických okupantů.

Vystaveny jsou uniformy nejen prostých vojáků, ale také I. S. Koněva a P. A. Rotmistrova, jejich osobní věci a dokumenty. Jinde zase vidíme velitelská stanoviště, jsou to ony oblíbené statické figurínové scény: Georgij Žukov nad mapou ve štábu, Pavel Rotmistrov v bunkru řeší nasazení tanků, apod. Jedním ze zajímavých exponátů je roztavený tankový motor, nalezený pod Prochorovkou.

Největší dojem vyvolá dioráma. Kreslená scéna je plátně plochy 105m2, je z jednoho jediného kusu délky 67 m a šířky, resp. výšky, 15m. Mezi obrazem a vyhlídkovou plošinou jsou instalovány skutečné bojové scény. Přechod z tohoto reálného popředí do realistického a samozřejmě poněkud patetického obrazu na plátně v pozadí je zvládnut dokonale. Na fotkách se nedá zachytit ten mocný trojrozměrný dojem, zesílený navíc nasvícením (doutnající vraky, nebo výdřeva okopů opravdu žhnou pomocí skrytých žároviček či svítících diod, občas se nad bitevním polem vznáší umělý dým) a všechno ještě umocňuje reprodukovaný zvuk bitvy. Jsou tu samozřejmě symbolické nelogičnosti. Tankista ve věži má tvář i vous starce, neboť je to současný portrét tehdejšího účastníka, hrdiny SSSR. Na nebi v ústředním letounu, který ničí fašistické Štuky, je budoucí kosmonaut Beregovoj, který v roce 1943 na prochorovském nebi začínal svoji kariéru válečného letce. Jsou tu i další konkrétní postavy, ale není nutno o nich vědět, pro silný zážitek stačí pocitově vnímat celek.

Před muzeem stojí těžký tank IS-3 a samohybná houfnice SU-152. Za budovou muzea je vystavena řada válečných strojů – stíhací maketa letounu, něco mezi La-5 a La-7, raketomet BM-13 Kaťuša na podvozku ZIL-16 a pak následují tanky T34–85, IS–3, IS–2, samohybný kanon SU-85 a nakonec polní kanon.

expozice před muzeem v Belgorodě	Muzeum	z vnitřní expozice

belgorodské diorama

KURSK

(tato muea, ač vytipována v rámci přípravy na misi, zůstala námi nenavštívená...)

Muzeum "Mladých obránců vlasti", ulice Сумская, 6 (dříve DK KZTZ).
Jediné ruské Státní muzeum „Dětí války“. (Ve druhé světové válce se na ruské straně účastnilo bojů 300 000 mladých obránců vlasti, z nichž 50 000bylo zabito.)
Muzeum bylo otevřena pro návštěvníky 23. února 1977 v domě kultury KZTZ.
17. ledna 1991 získalo "lidové" muzeum status „státní“ a stalo se pobočkou Regionálního muzea města Kursk. Je zde ve třech výstavních halách shromážděno a uloženo asi 100.000 muzejních předmětů a dokumentů.

„Vojenské historické muzeum Kurské bitvy“, Дом офицеров, г. Курск, ул. Сонина, 4.

Muzeum bylo otevřeno pro veřejnost 27. června 1963. Nachází se v posádkovém Domě důstojníků (bývalá budova šlechty).
Zabírá tři místnosti 350 metrů čtverečních. hod. Ve svých fondech opatruje deset tisíc autentických historických předmětů, které patří účastníkům bitvy, včetně dokumentů, fotografií, ocenění, medailí a osobních věcí.
Ukázky zbraní a vojenského materiálu, práce z malování a kreslení.Výstava se vztahuje na období přípravy a průběhu bitvy, odhaluje světově historický význam pro výsledek druhé světové války.

„Památník padlým ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-45." пл. Героев Курской битвы.
Komplex Památník byl postaven v místě důstojnického vojenského hřbitova. V 10 masových hrobech je pohřbeno více než 3 000 vojáků, kteří padli v boji, nebo zemřeli na zranění ve vojenských nemocnicích v Kursku. Na ploše památníku jsou soustředěny sochy a pomníky. V centru je 22 m obelisk Slávy z červené leštěné žuly. Vedle hoří věčný oheň, zapálený v den 40. výročí bitvy u Kurska. Na střední třídě je šest stél se symboly vojsk, které tvořily úderné síly v bitvě u Kurska. Na území se Památníku se nachází štáb (?) „Поста № 1“ vojenských studentů, kteří jsou čestní strážci věčného plamene.

Muzeum "Velitelské stanoviště centrální fronty"
Командный пункт Центрального фронта, Курская область, Золотухинский район, м. Свобода, ул. Советская, 32.
V roce 1963, při 20. výročí porážky nacistického sil v Kurském výběžku, navštívil místo Svobody maršál Konstantin Rokossovskij. Navštívil místo, kde v roce 1943 sídlil štábKP a přední části, která v té době, bohužel, změnil v pustinu a opevnění války, kromě jámy, nezbylo nic. Konstantin vzpomínal a upřesnil, kde byly velitelské bunkry a místa různých frontových služeb.