Hürtgenský les - úvod
 |
 |
 |
 |
___________________________________________________________________________________________________
BATTLE OF HURTGEN FOREST
(SCHLACHT IM HÜRTGENWALD)
„Ten, kdo přežil Hürtgenwald, musí mít anděla strážného na obou ramenou"
Ernest Hemmingway, časopis Collier.
Jihovýchodně od německého města Aachen (Cáchy) se nachází Hürtgenský les, oblast velká asi 90km2. Les má převážně hornatý, kamenitý terén a vznikl úmyslným zalesněním prázdné plochy. Oblast se nachází na belgicko-německé hranici a tvoří trojúhelník, obklopený zmíněným městem Aachen a městy Düren a Monschau. Les byl součástí Siegfriedovy linie, byl plný opevněných kulometných hnízd, dělostřeleckých baterií a některé jeho části byly téměř neprůchodné z důvodu rozsáhlých minových polí.
pohled na oblast Hürtgenského lesa z Nideggenu
Dnes je obecné povědomí o bitvě v Hurtgenském lese v řadách laické veřejnosti už poměrně známé, ale autor těchto řádek si pamatuje, jak se v knize Maurice Matloffa Dějiny americké armády (1999) objevují dvě zmínky o této bitvě, ovšem bez dalšího vysvětlení a jak se marně snažil v tehdejší dostupné literatuře zjistit, oč vlastně šlo. Širší představu o bojích v této oblasti přinesl poměrně zdařilý televizní film Až dozní trumpety (1998, režie John Irvin). A jak se rozšiřoval internet a přicházela nová literatura faktu, rozšiřovala se i suma znalostí o průběhu tohoto střetu amerických vojsk s německým wehrmachtem.
Kvalitní a podrobný popis průběhu bitvy v pětidílném zpracování lze najít na stránkách serveru valka.cz (https://www.valka.cz/clanek_654.html) pod názvem Spojenecké operace v Porýní od 15. září 1944 do 21. března 1945 (III)
Dovolujeme si přiložit jen několik vlastních poznatků, poznámek a fotografí (ať už z vlastního archivu nebo stažených z internetu a otextovaných). Snad tím přispějeme ke komplexnějšímu poznání bojiště, jehož připomínání bylo mj. díky diskutabilním tehdejším velitelským rozhodnutím dlouho opomíjeno a odsouváno do pozadí.
___________________________________________________________________________________________________
V Hürtgenském lese bojovalo sedm pěších divizí americké první armády:
1., 4., 8., 9., 28., 78., 83. a dvě obrněné divize: 3. a 5.
Stephen E. Ambrose ve své knize „Vítězové“ uvádí rozlohu lesa 125km2, příliš se nezabývá popisem bojů (mimo krutou bitvu muže proti muži přímo ve městě Hürtgen, nebo popis nové taktiky boje v lese, kterou museli nováčkové zvládnou, m.j. krýt se vestoje u kmene stromu…), ale spíše zmiňuje bitvu jako důsledek znepokojivé situace v US velení na podzim 44. Z výpovědí veteránů soudí, že důstojníci středních a vyšších velitelství v té době málo, nebo vůbec nenavštěvovali frontu a důsledkem byla řada nesmyslných rozkazů, nesmyslných akcí a nesmyslných obětí. Boj o Hürtgenský les je markantním příkladem. Na východ od něj teče řeka Ruhr, za ní už je jen Rýn. Jižně proti proudu jsou na Ruhru přehrady, jimiž se dá povodí zatopit. Prvotní tedy bylo dobýt přehrady a přejít řeku, les se dal snadno obejít. Přesto velitelé (včetně Eisenhowera) nařizovali opakování útoků v terénu, se kterým nebyli seznámeni, své rozkazy okrigovali nepružně a stále trvali na dobytí lesa, aniž by prvotně řešili problém přehrad.
Hrůzná scenérie tohoto bojiště je z textů dostatečně patrná, když jsou zmiňovány „…husté koruny stromů sahající až téměř k zemi, které se vzájemně proplétaly a vytvářely dojem zeleného moře…“ . Je známo, že boj v lese má svá specifická nebezpečí. Kromě problémů s orientací a problematickému nasazení těžké techniky je tady zhoršená obranná účinnost okopů proti střepinám, protože miny po nárazech do stromů explodují ve vzduchu a střepiny tak přilétají shora. Spoustu zranění mají přitom na svědomí také kusy odtrženého dřeva a větví.To vše spolu se zimou a mlhou dělalo z Hurtgenu peklo.
28. pěší divize zde svedla největší boje a zaplatila za ně nejvyšší daň. Věnujme tedy jejím osudům větší pozornost.
Tématicky související stránky na tomto webu: Generál James M. Gavin - Bitva, která neměla být nikdy vybojována (hodnocení Hürtgenu velitelem 82. vzdušné divize)
___________________________________________________________________________________________________
|
|
|
|
___________________________________________________________________________________________________
zveřejněno 24. listopadu 2011
