Vlčí doupě
|
Během naší loňské návštěvy německého komplexu bunkrů „Vlčí doupě“ jsme si mohli zakoupit orientační plánek, bohužel však příliš pozdě. Příslušný obchod otevřeli až poté, co jsme prohlídku ukončili. Tehdy jsme se rozhodli, že by bylo dobré vykonat něco záslužného pro případné další návštěvníky z Čech. Koupenou mapu doma naskenujeme, opatříme českou legendou, informacemi o historii tohoto temného místa a výsledek dáme k dispozici na náš web. Záměr byl splněn a jak to dopadlo nyní posuďte sami: |
Vlčí doupě, (německy Wolfsschanze, polsky Wilczy szaniec) v letech 1941 až 1944 Hitlerův hlavní stan, leží v bývalém Východním Prusku na Mazurech. Rozhodnutí o výstavbě padlo v roce 1940. Místo v mazurských lesích bylo vybráno z několika důvodů. Za prvé se nacházelo blízko hranic se Sovětským svazem a plány na válku už byly v plném proudu. Druhý důvod byla vzdálenost od různých obydlených míst, což zaručovalo výrazně větší utajení. Zároveň zde ale bylo vlakové spojení mezi Ketrzynem a Wegorzewem, které zaručovalo rychlý a jednoduchý přísun stavebního materiálu. Dalším významným důvodem pro vznik Vůdcova hlavního stanu právě zde bylo, že Východní Prusy byly velmi opevněným regionem, dobře připraveným na válku – a zde navíc jezera a bažiny vytvářely přirozenou obranu.
Na výstavbě tohoto díla se podílelo podle různých odhadů až do dvaceti tisíc pracovníků. Ačkoliv se dost často spekuluje o zapojení válečných zajatců, nebylo to nikdy věrohodně potvrzeno. Výstavbu prováděla Todtova organizace a šlo o utajený projekt, oficiálně zde měly vznikat chemické závody. Nasazení dělníci nepracovali déle než půl roku, pak byli přesouváni jinam. Vlčí doupě bylo funkční již v květu 1941, ale neustále se pracovalo na jeho zvětšení a vylepšení. Stavební práce probíhaly de facto až do posledního dne Hitlerova pobytu zde.
| prohlídka areálu Vlčího doupěte | ||
 |
 |
 |
V první fázi postavili základní, spíše lehčí bunkry, cihlové a dřevěné domy. V druhé se přistavovaly k již existujícím stavbám různé funkční dodatky a vylepšení komfortu. Ve třetí fázi, která probíhala v roce 1944, se Němci chystali na blížící se Rudou armádu a začali bunkry zesilovat další vrstvou pevnějšího betonu. Celkové náklady na stavbu se odhadovaly na necelých čtyřicet milionů marek, ale ve vojenské ekonomice nacistického Německa to mnoho neznamenalo.
Vlčí doupě bylo svého času malým městečkem (žilo zde kolem dvou tisíc lidí). Dělilo se na tři bezpečnostní zóny. Ta nejdůležitější byla samozřejmě ve středu. Zde měli svá sídla Hitler, Göring či Bormann. Byl zde i veškerý technický servis jako lékaři, řidiči, zdravotnický personál apod. Kromě toho tu byly dvě čajovny, restaurace, kino, dvě kasina a sauna. Ve druhé zóně se nacházely budovy ozbrojených sil a hlavní bunkr velitele Vlčího doupěte. Třetí zóna chránila dvě předešlé a v ní se nacházela kasárna pro vojáky a protitanková i protiletecká ochrana. Celkem mělo Vlčí doupě osm téměř nezničitelných protileteckých bunkrů, které měly až osm metrů tlusté stropy, mnoho menších bunkrů s dvoumetrovými stěnami, zděné domy s ocelovými okenicemi a dřevěná kasárna. Většina budov měla ploché střechy, osázené zelení. Vše bylo doplněno umělými stromy – mezi budovami a stromy byly ještě nataženy maskovací sítě, takže Vlčí doupě z leteckého pohledu vypadalo jako velmi hustý les.
| prohlídka areálu Vlčího doupěte | ||
 |
 |
 |
Když se v listopadu roku 1944 Vlčí hnízdo ocitlo příliš blízko fronty, hlavní velení se rozhodlo pro přesun do Zossen poblíž Berlína. Byl vydán rozkaz k likvidaci Wolfschanze a vykonán byl těsně před příchodem Rudé armády v noci z 24. na 25. ledna. Odhaduje se, že na jeden bunkr bylo použito až osm tun TNT. Od výbuchů tehdy praskal led na blízkých jezerech a kusy betonu létaly až do třicetimetrové vzdálenosti. O dva dny později bylo opuštěné a poničené Vlčí doupě bez boje obsazeno. Zůstalo ještě mnoho let naprosto nepřístupné. Až do roku 1955 zde ženisté odstraňovali desetitisíce min.
V době naší návštěvy byl komplex ještě v soukromých rukách (jako zřejmý důsledek nepromyšlené privatizace), avšak nyní se Polské Státní lesnictví snaží nad touto historickou památkou převzít kontrolu.
_________________________________________________________________________
Klikem lze mapu s naším českým popisem zvětšit, popř. stáhnou a vytisknout:
Většina materiálu převzata z textu „Hitlerovo Vlčí doupě – Wolfsschanze“, uveřejněnho na stránkách i-cestovani.com
https://www.i-cestovani.com/hitlerovo-vlci-doupe-wolfsschanze-656
Text mírně upraven a zkrácen.
Vice fotografií z naší návštěvy Vlčího doupěte naleznete na externím úložišti:
https://background-mise.rajce.idnes.cz/Severni_cesta_2015_3.den/
______________________________________________________________________
foto: Background
zpracoval: Dalibor Filáček zveřejněno 13. ledna2016
