Letiště Plumetot

Naše mise do Normandie v roce 2014 přinesla i návštěvu jednoho místa, kde v současné době sice není ani památníček, ani dedikační deska či snad dokonce muzeum, které by nějakým způsobem připomínalo invazní události z roku 1944. A přece má toto místo význam v oné slavné histori a má dokonce i spojitost s naší, československou účasí na tehdejších událostech.

Tím místem je vesnice Plumetot.

Plumetot je malá normandská vesnička, pár kilometrů jihovýchodně od Douvres la Délivrande (známého svým zachovalým radarovým komplexem - viz naše stránky o zajímavých místech v Normandii). Když ze středu obce vyjedete západním směrem místní komunikací Voie communale Bout Bassetí (směřuje ke kruhovému objezdu, kde se kříží silnice D7, D404 a D221), je na kraji obce po pravé straně jakýsi skladištní či výrobní areál a po levé straně se otevře výhled na pole a políčka, která se táhnou jižním směrem k vesnici Mathieu. 

V těchto místech postavili ve dnech 10. až 21. června 1944 ženisté Royal Engineers 25th Airfield Construction Group rozšířenou rozjezdovou dráhu B-10 - ALG (Advanced Landing Groud). Tento typ polních letišť se používal u královského letectva během bitvy o Normandii a byla jich vybudována celá řada (viz mapka).

Dráhy typu ALG se skládaly ze dvou vrstev, první byla ze zhutněné zeminy, druhá z prefabrikovaného asfaltu (Prefabricated Bituminous Surfacing). Tato povrchová úprava vzniká za použití jutové tkaniny a asfaltu.

Parametry B-10 - ALG: 

Délka rozjezdové dráhy: 1 200 m; šířka: 40 m; azimut: 145°

Letiště Plumetot ALG B-10 se stalo mezi 1. - 19. 7. 1944 základnou pro 123. křídlo královského letectva a od od srpna do září 1944 pro tři polské letky 131. perutě  Vzhledem ke speciálnímu povrchu hlavní dráhy a jejímu umístění severně od Caen, přistávají zde i spojenecké bombardéry, které se ocitly v obtížích. Přistávací plocha se používala až do konce války jako muniční sklad.

Ale co je zajímavé pro a proč jsme vůbec toto místo navštívili je fakt, že zde ve dnech 28. a 29. června operovali i naši stíhací letci.

Účast československých letců v době Invaze

Do invazních operací se zapojili čs. letci působící v rámci čs. perutí RAF. V sestavě 84. skupiny 2. taktické letecké armády RAF bylo zasazeno od 6. června 1944 jejich 134. čs. stíhací křídlo, určené k podpoře a ochraně invazních vojsk. Velel mu W/Cdr (škpt.let.) Tomáš Vybíral a vyzbrojeno bylo stíhačkami Spitfire LF.Mk.IXC.

Z předsunutého letiště Appledram v Sussexu vzlétly v 7.20 dne 6. června 1944 k první ochraně kanadských jednotek v prostoru Berniéres a Cabourg. Ještě téhož historického dne následovaly další tři hlídkové akce při silné protiletadlové obraně protivníka.
S jeho letouny se čs. stíhači střetli již následujícího dne, 7. června, kdy dva protivníkovy stroje Fw 190 poškodili. K největšímu utkání došlo již o den později, 8. června, kdy sestřelili 3 Fw 190 a poškodili 5 dalších – opět bez vlastní ztráty. Čs. stíhači byli v akcích bezprostředně souvisejících s podporou vylodění nepřetržitě od 6. června do 3. července 1944.

Přehled letců, kteří se zúčastnili letecké bitvy dne 8. června 1944

310. peruť: 312. peruť: 313. peruť:

S/Ldr Václav Raba - MK242(NN-S)

W/Cdr Jan Čermák - MK244 (DU-Z)

F/Lt František Masařík - MK320 (RY-R)

F/O Jaroslav Šika - MJ825 F/O František Mlejnecký - MK895 (DU-P) F/Sgt Erich Šmolka - MK361
F/O Adolf Fornůsek - MJ509 Sgt Vít Angetter - MK 449 (DU-R) F/sgt Stanley McCracken - MK189
F/O Josef Sokol - MJ530 (NN-X) F/O Antonín Škach - MJ572 (DU-W) F/Sgt Edward R. Jacobs - MK291
F/lt František Berbard - MK964 S/Ldr Jaroslav Hlaďo - MK580 (DU-X) F/O Alexander Davidson - MH496
Sgt Joseh Jílek - MJ714 (NN-Z) P/O Karel Čáp MK912 (DU-V) F/O Anthony O. Reynolds - MJ118
F/O Otto Smik - MJ714 (NN-Z) W/O Josef Kohout - MK775 (DU-S) F/Lt Václav Šlouf - MJ668
F/O František Vindiš - MJ605 (NN-P) F/Lt Karel Pošta - MJ840 (DU-L) Sgt Bruce McPhee - MK292
F/lt Jaromír Střihavka - MJ829 (NN-C) Sgt Vilém Nosek - MJ940 (DU-J) P/O Ivan F. R. Dickinson - MK2011
Sgt Egon Jelínek - ML343 (NN-H) F/O Josef Novotný - MK805 (DU-D) P/O Roberts E. Dodds - MK606
F/O František Trejtnar - NH179 (NN-D) Sgt Josef Bednář - MJ799 (DU-I) S/Ldr Alois Hochman - MK208 (RY-S)
Sgt Bedřich Fröhlich - NH174 F/O Vladimír Kopeček - MJ881 (DU-E) 2/Lt Albert C. Gaydos - MJ963 (RY-G)
 

(popis a vysvětlení některých hodnostních a letových označení viz naše stránky RAF - organizace za II. světové války)

Účast našich letců na letišti Plumetot

Ve výše zmiňovaných dnech 28. a 29. června pak operovali přímo z dobytého území Francie, konkrétně z polního letiště B-10 Plumetot. Sestava letců, kteří zde přistáli, byla první, která toto letiště, či spíše jen pokosenou louku, otestovala. Přistání bylo o to těžší, že piloti dosedali obtěžkáni zavěšenými 227kg pumami. letiště v ten čas bylo polním letištěm v pravém slova smyslu, místo ubytoven a kantýn tu byly jen okopy a stany.

Sestava se skládala ze 36 Spitfirů LF.Mk.IXE vedená W/C Tomášem Vybíralem. O 6km dále na jih hořel Caen, o jehož dobytí se již skoro měsíc snažila britská vojska pod vedením maršála Montgomeryho.

Za tyto čtyři týdny vykonali naši letci 1877 bojových letů, sestřelili jistě 5 strojů, 1 pravděpodobně a 7 poškodili. Vedle toho zničili či poškodili množství techniky protivníka na zemi.

Spitfire Mark IX č. 433 Squadrony RCAF na letišti B-2 Bazenville, vedle francouzští zemědělci sklízejí pšenici Výstavba rozšířené dráhy letiště A-43 (St. Marceau) prováděná IX Engineering Command, srpen 1944

Dnes tu není nic, co by připomínalo tehdejší události a co by sem lákalo turisty nebo zájemce o vojenskou historii. Ale důležitý je pro nás pocit či skutečnost, že můžeme říci "byli jsme tu" - na opomíjeném místě historie 2. světové války mezi normandskými vesnicemi, na místě, které je spojené s hrdinným vystoupením našich československých letců.

Čest jejich památce.

pohled na dnešní pole u Plumetotu tady stávalo polní letiště B-10 - ALG

 


zdroje: 

Ivan Rajlich, Na nebi hrdého Albionu.2004.

https://www.skylighters.org/history/airfields/normandyfields.html

foto: Internet, Backgroud; překlady: Dalibor Filáček; zpracoval: Ivo Filáček; zveřejněno 31.3.2015