Německé válečné hřbitovy
Francie
La Cambe
Deutscher Soldatenfriedhof La Cambe
Kde: Normandie, při rychlostní silnici z Bayeux do Carentanu.
Největší německý hřbitov ve Francii.
Leží zde němečtí vojáci padlí během kampaně v Normandii. Byli soustředěni z malých polních pohřebišť, celkem z 1200 míst. Celkem zde leží 21 222 vojáků, z nichž 207 je neznámých a 89 neidentifikovaných je uloženo ve společném hrobě v centrálním kuželovém pahorku s kamenným křížem.
Významný hrob:
Michael Wittmann, německé tankové eso, jehož tank Tiger 007 byl zničen 76 mm kanonem Shermanu „Firefly“ 8. srpna 1944. Je pochován společně se svým řidičem Heinrichem Reimersem, radistou Rudolfem Hirschelem a nabíječem Güntherem Weberem (blok 47, ulice 3, hrob 120).
La Cambe | pohled na ústřední mohylu | neznámý německý voják |
_________________________________________________________________________
Huisnes-sur-Mer
Soldatenfriedhof Mont d´Huisnes - Kamaradengrab
Kde: 4,5 kmpřed Le Mont Saint Michel, 1km severně od Huisines-sur-Mer, na 30m vyvýšenině
Jedná se o zvláštní hřbitov, protože ostatky jsou uloženy v komorách, vždy 180 obětí v každé komoře. Tyto komory tvoří kruh, který je asi 47 metrů široký, a jsou umístěny ve dvou patrech. Celkem jsou zde uloženy ostatky 11 956 padlých vojáků.
Místo figuruje na mapách jako výrazný vyhlídkový bod (s pohledem na záliv a Horu sv. Michala).
vstupní schodiště | komory s ostatky | vnitřní areál |
fotografie použity z Internetu
_________________________________________________________________________
Orglandes
Deutscher Soldatenfriedhof Orglandes
Kde: severně od vesnice Orglandes, cca 25 km západně od Bayeux
Byli sem soustředěni němečtí vojáci pochovaní v okolí, z nichž někteří byli pohřbeni samostatně, jiní v malých hřbitovech. Je zde 28 řad hrobů, každý hrob označený kamenným křížem, který nese jméno, datum narození a datum úmrtí šesti nebo více padlých vojáků, pohřbených pod ním. Celkem jich zde leží 10 152.
německé kříže | vstupní kaple | příjezdová cesta |
_________________________________________________________________________
Neuville sint Vaast
Soldatenfriedhof La Maison Blanche
Kde: Po Route de Béthune - D937 od Arrasu na sever, před příjezdem do Neuville ste Vaast
Německý válečný hřbitov byl založen francouzskými úřady na konci první světové války, mezi 1919 a 1923. Versailleská mírová smlouva z roku 1919 stanovila společnou údržbu válečných hřbitovů, a v roce 1922 a Francie přistoupila k tomu, že nepřátelští vojáci, kteří padli na její půdě, mají právo být zde pochováni na neomezeně dlouhou dobu.
Tento hřbitov je největší německý válečný hřbitov ve Francii,je tu pochováno 44 833 německých vojáků, z nichž bylo 8040 nebylo niikdy identifikováno byli a pohřbeni ve společném hrobě. Většina vojáků zemřela v intenzivních bojích u Artois, na Spur Lorette (1914-1915) a na Vimy Ridge (1917-1918).
V roce 1926 francouzská vláda dovolila Komisi pro německé válečné hroby (Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge -VDK), aby hřbitov udržovala, ovšem pod dohledem francouzských orgánů. VKD s minimálními nároky přeměnila do té doby holé pole s kříži do podoby řádného válečného hřbitova.
Od roku 1966 je správa německých válečných hřbitovů v plné odpovědnosti VDK. V letech 1975 a 1983 byl hřbitov kompletně přepracován a upraven. Litinové kříže nahradily dřevěné (každý nese jména 4 vojáků, židovští vojáci (je jich tu 129) dostali kamenné náhrobky.
Zajímavosti:
památník Hanoverského pěšího regimentu 164
kopule pozůstatku tehdejšího obranného bunkru
kamenný reliéf u vstupní brány označuje všechny hřbitovy v okolí - britské, francouzské i československý hřbitov v La Targette (na našem webu se pracuje)
památník hanoverského regimentu | u reliéfu s terénem zdejší oblasti | německý hřbitov La Maison Blanche |
_________________________________________________________________________
Chestres (Vouziers)
Nécropole national du Chestres
Kde: východně od Vouziers (Departmen Ardennes) po D946 na křižovatku s D 977
Tento hřbitov ve smyslu našeho řazení musíme minimálně uvést ještě v sekci francouzské hřbitovy a hlavně v sekci československé hřbitovy. Jsou tu společně pochování Francouzi, Němci, ruští zajatci, Belgičané, Britové a Čechoslováci. To, že jsou tu s nimi společně i Němci, je poměrně unikátní.
Rozloha hřbitova je 10.268m2 a konkrétně je tu 2624 Francouzů, 10 Belgičanů, 124 Rusů, 3 Britové a 160 identifikovaných československých vojáků z 21. a 22. pěšího pluku a dalších 162 ve společném hrobě označeném pomníkem a deskou s francouzsko českým popisem. Německých vojáků je zde 1843, některé zdoroje uvádějí 996 identifikovaných obětí, 873 neznáných vojáků.
německý hřbitov v Chestres | centrální mohyla | křesťan a Žid - oba padli za Německo |
_________________________________________________________________________
Luxembourg
Sandweiler
Deutscher Soldaten Friedhof in Sandweiler
Kde: necelé 2 km jihovýchodně od American Cemetery Hamm, jižně od letiště Luxembourg
10 913 padlých z bojů „Bitvy o výběžek“ v zimě 1944 a na jaře 1945, z toho 4 829 ve společných hrobech. Poslední osoba, která zde byla pohřbena, byl neznámý německý voják, objevený v lesích Eck Schumanna u Wiltzu na podzim roku 2007.
vstup | kamenné kříže německých hřbitovů | ústřední kříž |
_________________________________________________________________________
Belgie
Recogne
Deutscher Soldatenfriedhof Recogne
Kde: 5km severně od Bastogne, 1 km záp. od Foy
Po bitvě v Ardenách byla lokalita Recogne vybrána jako pohřebiště pro americké i německé vojáky. Nicméně v roce 1947 byly ostatky amerických vojáků buď navráceny do Spojených států, nebo přemístěny na nově zřízené americké vojenské hřbitovy v Henri-Chapelle a Neuville-en-Condroz. Ostatky německých vojáků byly shromážděny zde, v Recogne. Jsou zde pozůstatky 6 807 vojáků; nejmladšímu z nich bylo sotva 17 let a nejstarší měl 52 let.
Recogne | interiér kaple | pohled z kaple na hroby |
_________________________________________________________________________
Holandsko
Ysselsteyn
Deutscher Soldatenfriedhof Ysselsteyn
Kde: 25 km západně od Eindhovenu, 1,5 km jižně od Ysselsteynu, blízko německých hranic
Jde o jediný německý vojenský hřbitov v celém Nizozemsku. Je zde celkem 31 598 hrobů německých vojáků, kteří zemřeli v Nizozemí za druhé světové války. Navíc je tady 85 hrobů padlých z první světové války, jejichž těla skončila v Nizozemí (např. splavena po řekách, hlavně Meuse). Neznámých padlých pod nápisem "Ein Deutscher Soldat" je zde přibližně 5000.
Významný hrob:
Pamětní kámen kapitána Timmermanse. Účastník odboje proti německým okupantům, roku 1945 těžce raněn při výbuchu v dole a převezen do kanadské vojenské nemocnice. Zde se setkal se zraněným německým vojákem a jejich vzájemný dialog jej velmi ovlivnil. Po válce Timmermans přijal práci v Ysselsteynu a zůstal zde 28 let jako správce hřbitova. Ve spolupráci s bavorským a Ysselsteynským knězem zorganizoval první setkání mládeže v blízkosti hřbitova. Byl důležitou postavou nizozemsko - německého usmíření. Před svou smrtí v roce 1995 měl poslední přání, aby jeho popel byl rozptýlen na hřbitově.
netradiční kříže | zvonkohra | centrální kříž |
_________________________________________________________________________
Itálie
Cassino
Deutsche Kriegsgräberstätte Cassino
Kde: 3km severně od Cassina, na katastru obce Caira
Hřbitov na výrazném kopci je zaplněn hroby 20 027 padlých. Nejsou to jen zabití v bojích o Monte Cassino, ale i oběti, které zahynuly během bitev jižně od linie Pescara – Terracina. Mnozí byli zabiti v boji o předmostí v zálivu u Salerna, jiní zase v průběhu bojů o přístupy k Monte Cassinu.
Jsou odtud dobré výhledy na okolí a zejména na bojiště s přístupy ke klášteru (Cavendish Road, Snakes Head, Colle Mailola atd.).
ústřední prostor | v pozadí Monte Cassino | pod italským sluncem |
fotografie použity z Internetu
_________________________________________________________________________
Německo
Vossenack
Deutscher Soldatenfriedhof Vossenack (Ehrenfriedhof Vossenack)
Kde: 20 km vých. od Cách (Aachen), uprostřed bývalého bojiště Hürtgenwald, na strategické kótě 470
Leží zde 2 347 obětí. Mezi nimi je i 35 mužů odminovací skupiny, kteří po válce odstraňovali nevybuchlé miny v rámci dohledávání polních hrobů, jejich registrace a přenášení pozůstatků na válečné hřbitovy.
Významný hrob:
Polní maršál Walter Model alias "Hitlerův hasič"; když byla v Porúří jeho armádní skupina B obklíčena Američany, spáchal sebevraždu. Jeho tělo bylo na hřbitově ve Vossenacku spáleno a pochováno společně s dalším vojákem (pravděpodobně v neoznačeném, nebo nenápadném hrobě. Některé zdroje uvádějí, že místo leží asi 100 m severně od hřbitova).
Centrální motiv s křížem | kamenná deska | areál Vossenacku |
_________________________________________________________________________
Hürtgen
Kriegsgräberstätte Hürtgen
Kde: jihozápadně od Hürtgenu, při silnici 399 ze Siemmeratu a Dürenu
Na tomto válečném hřbitově je pohřbeno 3 001 mužů, kteří zemřeli během bitvy v Hürtgenském lese: 2 925 německých vojáků, 35 civilistů, 27 Rusů, 13 Poláků a 1 Belgičan.
Významný hrob:
Památník v popředí hřbitova - lieut. Friedrich Lengfeld, který padl při pokusu o záchranu raněného amerického vojáka. Památník postavili američtí veteráni jako výraz úcty a je to jediný památník, který byl postaven bývalými nepřáteli.
areál hřbitova | památník por. Lengfelda | kamenné dvojité kříže |
_________________________________________________________________________
Slovensko
Hunkovce
Kriegsfriedhof Hunkovce
Kde: Na kraji obce, na stráni pod lesem, viditelné ze silnice
Zde byl původně lazaret a vedle něj byl už tenkrát vybudován hřbitov. V roce 1994 byly zahájeny práce na exhumacích, evidenci a novém uložení ostatků. Výsledkem je hřbitov pro 2 800 padlých. Na hrobech jsou pouze kříže se jmény a údaji vždy o čtyřech vojácích. Součástí hřbitova je charakteristický vysoký dřevěný kříž a pramen vody. Pramínek vody vytéká ze studánky pod dřevěným křížem a kaskáduje dolů kolem schodiště.
německé kříže na Slovensku | pohled z nejvyššího místa | hřbitov je umístěn ve svažitém terénu |
_________________________________________________________________________
přeložil, upravil a připravil pro prezentaci: Dalibor Filáček; dodělal: Ivo Filáček;
foto: Background, Internet;
6. března 2011; únor 2012