Operace Backfire
Testy raket V2 v Altenwalde / Cuxhaven
| Operace Backfire, řízená britským velením bezprostředně po skončení bojů v Evropě, měla na základě výslechů německého personálu maximálně zdokumentovat a vyhodnotit jednotlivé detaily, kompletní montáž V-2 a poté uskutečnit z oblasti Altenwalde (cca 3km jižně od Cuxhavenu, tam kde ústí do Severního moře řeka Labe - viz naše mise Audit 2013) několik startů těchto raket nad Severní moře. Tento úkol byl splněn a po úspěšném provedení zkoušek vydala válečná kancelář v Londýně podrobný pětisvazkový report, který byl jistou dobu spojeneckou raketovou učebnicí. |  |
Tým určený k průzkumu Mittelwerku vedl major James Hamill od technické rozvědky. Byl nápomocen majoru Williamu Bromleymu, odpovědnému za technické operace a zvláštnmuí poradci Dr. Louisi Woodruffovi, profesoru elektrotechniky na Massachusettském technologickém institutu. Tým byl dislokován ve městě Fulda, asi 80 kilometrů jihozápadně od Nordhausenu. Po zajištění dostatečného množství železničních vagonů se podařilo 22. května 1945 naložit a odeslat vlakovou soupravu naloženou raketami V-2 a jejich komponenty. O devět dní později pak Mittelwerk opustil poslední z celkového počtu 341 železničních vozů, směřujících na Antverpy. Ačkoli Britové oprávněně protestovali, že po předchozí dohodě měla být polovina zajištěných raket V-2 odevzdána jim, Američané tyto protesty ignorovali. Hamillovi nikdo neřekl, že továrna bude zakrátko spadat do sovětské okupační zóny. Proto bylo značné množství materiálu nevyzvednuto a později jej zabrali Sověti.
Šestnáct lodí Liberty s komponenty pro 100 raket V-2 vyplulo z Antverp a směřovalo do New Orleans, a pak dále na základnu White Sands. Major Robert Staver z raketové sekce oboru pro výzkum a vývoj byl pověřen vyhledáváním německých raketových odborníků (viz dole - projekt Paperclip). "Svého" prvního inženýra, Karla Otto Fleishera, našel R. Staver 12. května a přes něj pak i ostatní inženýry Mittelwerk, kteří z různých důvodů nebyli ve von Braunově skupině mířící do Bavorska.
O dva dny později Staver našel Walthera Riedela, který v Peenemünde řídil práce na raketovém motoru a který dal Američanům tip na 40 hlavních inženýrů pracujících na projektu V-2. Poté byli všichni specialisté Wernera von Brauna přesunuti do prostoru vězení v Garmisch-Partenkirchenu, kde se jich ujmuli spojenečtí vyšetřovatelé.
V tomto okamžiku měli Američané rakety, měli špičkové vědce, avšak stále ještě postrádali důležitou dokumentaci z Peenemünde. Čtrnáct tun dokumentů bylo totiž na začátku dubna ukryto inženýrem Dieterem Huzelem v opuštěném železném dole u vesnice Dornten. Jejich ukrytí mu nařídil Werner von Braun jednak proto, že se obával jejich zničení generálem SS Kammlerem, jednak je prozíravě chtěl uchovat jako trumf pro vyjednávání se spojenci o svém dalším osudu. Dokumenty byly vyzvednuty 20. května, odeslány do Paříže a pak do Aberdeen Proving Ground v Marylandu.
 |
22. června 1945 schválil generál Eisenhower sérii testů a velitel britské divize protivzdušné obrany generálmajor Cameron od něho dostal úkol zajistit německou techniku a odzkoušet skutečné starty raket V-2 při startu a během letu. Kromě odpalování raket probíhalo studium konkrétních témat, jako byla příprava raket, manipulace s palivy a řízení letu. Jednalo se o komplexní šetření vedené armádou směřující ke startu několika raket nad Severním mořem. Projekt dostal název Backfire. Programu velel Cameron spolu s plukovníkem Carterem, který měl na starosti provoz a dokumentaci. |
Úkoly v rámci operace Backfire byly obrovské, ale dařilo se je plnit. Např. 3 týdny trvalo dvěma tisícům kanadských inženýrů zkonstruovat montážní a odpalovací rampu, hangáry, včetně 300 stop dlouhého kompletně vybaveného 10 tunového jeřábu. Kanaďanům se za 2 týdny podařilo zkonstruovat vertikální startovací platformu z částí vojenského mostu Bailey Bridge.
2. říjen 1945 začal slunečným ránem. Start ve 14:41 vyšel perfektně, vědci z Campu C, vzdálení několik kilometrů, mohli sledovat raketu po celou dobu stoupání až do vypnutí motoru. Byla dosažena výška 69,4 km a dolet rakety 249,4 km. Zážitek vyvolal nadšení britských vojáků a upřímná slova gratulací. 4. října ve 14:16 proběhl v druhý, méně úspěšný start (selhání motoru po startu, bylo dosaženo výšky pouze 17,4 km a doletu 24 km). Třetí a poslední start se konal 15. října 1945 v 15:06 hod. Byli přítomni zástupci Spojených států, Ruska, Francie, úředníků z Whitehallu a tisku. Povětrnostní podmínky byly špatné, s nízkou oblačností a větrem 55 km/hod. Ale start přesto proběhl přesně na čas a bez problémů, V-2 fungovala bez chyb a přistála poblíž svého cílového bodu v Severním moři.
Ve skupině sledující starty raket V-2 u Cuxhavenu byl také jistý ruský armádní plukovník jménem Sergej Korolev. Byl součástí sovětského zpravodajského týmu, který měl prozkoumat vše, co zůstalo v pošramoceném a poměrně již vybraném Peenemünde a v Nordhausenu. O pouhých deset let později Korolev působil jako hlavní konstruktér kosmických lodí Sovětského svazu a úspěšně vedl práce na vývoji a stavbě lodí Vostok, Voschod a Sojuz, které od roku 1960 dostávaly všechny sovětské kosmonauty na oběžnou dráhu.
Přehled operací souvisejících s využitím německého raketového výzkumu:
Americká operace beze jména měla původně za úkol vyslechnout německé raketové vědce a zabavit jejich plány. Později – pod jménem Overcast - šlo již o vědce i projekty zamýšlené k transportu přes oceán. Kvůli příliš velkému rozšíření jména Overcast byla nakonec operace přejmenována na Paperclip.
Operace Paperclip (nebo také projekt Paperclip) bylo krycí jméno amerického projektu, který měl za úkol převézt po konci druhé světové války z nacistického Německa do Spojených států německé vědce.
Special Mission V-2 - americká operace, jejímž cílem bylo prozkoumání technických detailů raket V-2, jejich testování a využití poznatků pro své vlastní rakety.
Special Mission V-2 - americká operace, jejímž cílem bylo prozkoumání technických detailů raket V-2, jejich testování a využití poznatků pro své vlastní rakety.
Operation Backfire - britská operace, testování raket V-2 v oblasti Cuxhaven v Německu.
Oblast raketových testů v rámci Operace Backfire v Altenwalde dnes
Oblast raketových testů v rámci Operace Backfire v Altenwalde dnes
Dnešní připomínkou operace Backfire jsou zbytky startovací rampy, ochranného valu a dva betonové úkryty u silnice mezi Arensch a Sahlenburgem.
 |
 |
| Pohled na spodní část valu | V této jámě lze stále nalézt roztroušené kusy betonu, pocházející z bývalé betonové plošiny |
Zdroje:
Související stránky na tomto webu:
_____________________________________________________________________________________________
Překlad a zpracování: Dalibor Filáček 3. dubna 2014
